tak si říkám proč jsem si založila blog? Proč až ve dvaceti proč né v patnácti a mohla jsem sem psát jak jsem se zamilovala do Sergeje a oni mi zlomil srdce a mohla ze mě být taková ta typická naivní patnáctka co chodí na blog a dává jsem každou věc co se jí stane v životě. Je fakt, že bych asi měla víc článků, protože od té doby co jsem na vysoké a studuju kombinovaně se v mém životě nic neděje. Mohla jsem sem psát třebao mém období Emo, nebo o maturitáku a o tom jak jsem si koupila šaty a do maturitáku zhubla o 2 konfekční velikosti takže mi ty šaty byli nakonec velký. Mohla jsem psát o tom jak za mnou přijela Gabby do Přerova a naposled jsme šly do naší třídy a pak šly na předávání maturitního vysvědčení. Taky jsem mohla psát jak nás bylo jenom 10 na maturitním večírku a já neštěstí nebyla opilá a pamatuju si všechno bohužel.
Přišla jsem o tolik dobrých témat na psaní, že to ani není možný. Když si představim kolik článků na téma Sergej bych sem napsala je to opravdu velký číslo.:D Většinou by ty články vypadaly asi takhle:
"Dneska zase nuda ve škole, Sergej si mě vůbec nevšímal až do té doby než potřeboval pomoc s ekonomii. Potřeboval vysvětlit jak se počítá čístá mzda a já jak blbka jsem mu s tím pomohla. A pak jsem s Gabčou šly na oběd a pak ještě do sámošky koupit si medvídky gumový abysme přežily odpoledko. Gabča mi půjčila svoji řasenku a já zdokonalila svoje emo style. Akorát mě nasral David kretén se mě ptal proč to dělám, ze sebe někoho kdo nejsem, jsem mu řekla, že mu do toho nic není... "
Taková škoda, že jsem ten blog neměla. Bože, tak bych si naliskala, za to že jsem byla tak zahleděná do Sergeje a měla růžový brýle. Celý ty roky to bylo tak jasný, že mě jenom využívá a nikdy mě nebude milovat a já byla tak blbá. Né že bych teďk nebyla momentálně mě mám zase chvilkovej záchvat jménem David. Jo přesně ten David, o kterym bych tehdy napsala kretén. No jak se říká když se ženská zamiluje tak i kretén je najednou králem. Naštěstí je to jen chvilkový pomatení mysli, protože už jsem tu v předchozích článcích hodněkrát psala "sejde z očí, sejde z mysli". Jsou měsíce kdy si na něj nevzpomenu ani jednou a pak jsou dny kdy přidá na ten dokonalej facebook nějakou svoju fotku a já neuhlídám svoji zvědavost se nepodívat a pak je to zas nějakej ten den v pytli. Už asi přestanu blbě kecet. Jak to tady po sobě čtu tak je mi ze mě špatně.
Hmmm vytunit svůj emo styl.
Baru nebylas opilá, když jsi to psala? Protože já jen po přečtení mám chuť se zprasit. 