Noc plná myšlenek

30. října 2011 v 19:32 | black-ladybird |  Mon âme/ Moje duše

V noci jsem zase nemohla spát, a netuším proč, protože utahaná jsem byla až dost. Možná byl úplněk. V uších jsem měla sluchátka a poslouchala písničky v mp3jce. Žádný konkrétní interpret poslouchám všechno, co tam mám, zvolila jsem si totiž přehrát všechny skladby, takže teďka jsem někde u J a je to asi 386 písnička asi z 800 co tam mám. Bohužel ani dneska mp3jka nepřispěla k tomu, abych usnula, normálně to funguju. Pustím ji a asi po třech písnička usínám, ale poslední dobou klidně i 20 - 30 písniček není žádný problém.

V hlavě se mi honí hodně myšlenek zejména na Pana D a taky na školu, na přátelství na to, jak je všechno, pomíjivé a nestálé, jak jsou všichni falešní. Pan D uvědomila, jsem si v noci, že to sním nebyla záležitostí srdeční, ale záležitost mého mozku, který chtěl, abychom byli spolu, strašně si to přál. Ona to nikdy nebyla láska, možná jen chtíč, protože Pan D má dokonalý tělo a je vyšší než já což je plus když mám skoro metr osmdesát. Bohužel mozek se z toho furt ještě nedostal, protože pořád vytahuje vzpomínky a myšlenky na něj, a srdce pak má spoustu práce s tím, aby mu vysvětlilo, že je to blbost, a aby přestal vymýšlet nesmysly, protože jsme oba dva úplně rozdílní, máme jiné priority, zájmy…

Dalo by se jednoduše říct, že můj úžasný nepříčetný mozek pořád vymýšlí nějaké KDYBY…

Tak napříkla: Kdybych neměla polovinu střední nasazený růžový brýle a nebyla zamilovaná do Sergeje, kterej byl stejně debil, což věděl mozek, ale zase to nechtělo pochopit srdce, tak jsem mohla klidně chodil s panem D, protože ten se o to pokoušel a né jenom jednou, bohužel jsem byla pitomá a teď už se nedá čas vrátit. A takhle bych mohla vyjmenovat asi dalších sto příkladů na slovo Kdyby.



Další důvod kromě Pana D, je škola nebo to co budu dělat, až dostuduju. Já si to nějak neumím představit. Studuju práva a podnikání v Brně a vůbec mě to nebaví. Já nejsem podnikavej typ, neumím někomu lhát,( btw. Pan D byl jeden z mála lidí co znám, kterej to na mě vždycky poznal, že jsem mu nebo někomu jinýmu lhala), nedokážu si představit, že by ze mě byl právník a já bych byla u soudu a obhajovala třeba vraha, nebo třeba jen zloděje a musela bych tvrdit soudu, že můj Klient nic neudělat. Navíc právníků je dneska jak much a na to, abych seděla někde ve firmě taky nějak nejsem.

Já strašně ráda fotim a miluju cestování. Chci objevovat, poznávat nový kultury a fotit, fotit, fotit.


Další věc je jestli si mám i letos dát přihlášku znovu na francouzštinu. Letos v červnu my totiž oborovky utekly jenom o 5 bodů, takže vím, že na to mám, a když budu makat tak se tam dostanu. Problém je ten, že je tam jedna moje kamarádka a je tam nešťastná, protože se tam hlásí lidi, co chodí na francouzské gymnázium a hlavně z francouzštiny maturují tím pádem, když já mám jenom jazykovej kurz, tak nevím jestli bych jim potom stačila, jestli bych zvládala, všechny ty přednášky a zkoušky ve zkouškovym, kde se bude mluvit jenom francouzsky. Dělá mi to starosti, protože je to můj sen studovat Masárnu v Brně, konečně veřejná škola, konečně něco co mě baví a pro co bych zemřela, už žádná soukromá, už žádné koukání na mě přes prsty, že když jsem na soukromé tak to mám zaplacený a nemusím nic dělat. Což je opravdu dost velká blbost, upřímně dřu tam úplně stejně jako na státní nebo veřejné a nikdo mi zápočet nedá za to, že je tam školný.

Tak to bude, asi tak všechno co se mi honí hlavou, v noci když nemůžu spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama