Nebudu nikdo dost dobrá

2. října 2011 v 22:44 |  Journalier choses/Denní zaležitosti
Nebudu nikdo dost dobrá pro tátu. Nikdy nebudu syn, které ho chtěl. A jsem z toho vážně naštvaná a smutná, protože já se opravdu snažila a on to ani nedocení. Abych vysvětlila o čem mluvím, tak jde o to, že o prázdninách jsme stavěli dílnu a tedka o víkendu jsem ji museli omítnou a já jsem se vážně snažila mu přinýst všechny věci co chtěl a namíchat správně maltu a všechny ty sračky co se dávají do té omítky nebo co to je, ale jednou to bylo moc hustý po druhé moc řídký, po třetí jsem pozdě donesla kýbl s vodou. A nejvíc mě štve, že ani netuší jaký štestí má, protože kdybych přivedla nějakou ze svých kamarádek tak by si teprve uvědomil jak jsem šikovná a jak jsem pracovitá, ale to né on to nevidí.
A co mě dorazilo nejvíc dneska kromě věty, že ženy jsou na nic... bylo, když jsem mu nachystala věci , který budeme potřebovat zítra, protože jedeme na byt a tata nám tam se segrou bude přidělávat poličky a ještě další věci, na který jsem si netroufla sama. Tak jsem mu teda nachystala tu bedýnku a dala jsem mu do něj vrtačku a vrtáky do cihly a hmoždinky dvanáctky a sádru a špachtly a vodováhu a to bude asi všechno. A když jsem mu řekla, ať si to ráno překontroluje tak mi řekl, jestli si z něj dělám prdel, že když chci aby mi přidělat poličku tak mám vědět co všechno potřebuje.

Jediný na co jsem dneska pyšná je, že když se ho segra zeptala, jestli bychom mohli až pojedeme do Baumaxu pro nějaký věci na stavbu mohli stavit ještě v jednom obchodě a koupit garnýže na bytdo Brna, tak začal vyvádět, že to není jeho povinost, a že nemá čas, přitom ty obchody jsou od sebe asi 100m, takže jsme jely se segrou do toho obchodu samy a na to jsem pyšná - pyšná na to, že jsem si to zařídila sama, že jsem si vzala auto. Důležité to pro mě je taky proto, že jsem nechtěla jezdit autem, protože když jsem jela před 2 lety hnedka potom co jsem udělala řidičák tak jsem jela s tatou a on na mě řval jak neumím řídit a jak mi ten řidičák mohli dát a já jsem se zařekla, že už nikdy řídit nebudu. A tak jsem ráda, že jsem to dneska zvládla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama