Už nadpis sám vypovídá o tom, že jsem se na něco těšila a ono to nevyšlo....
Takže, abych byla přesnější těšila jsem se asi od začátku září co jsem zjistila datum kdy bude mít moje bývalé střední škola maturitní ples. To datum je 11.BŘEZNA tedy v tento pátek a já nemám ten blbej lístek, protože kamarádka, kterou jsem žádala o tom jestli mi ten lístek nechá to nějak podělala a ty lístky se rozprodali.... Takže jsem tedka nehorázně nasraná, protože jsem se těšila strašně, že uvidím Pana Božského a ono nakonec nic.:(
Nejhorší je, že jsem na něj už skoro zapomněla jak se říká" sejde z očí, sejde z mysli" jenže tenhle týden se mi o něm začaly zase zdát sny.
Navíc kamarádka, která tam měla jít se mnou mi stejně řekla, že nepůjde, protože je tam její bývalej. Tak né asi když je to ples naší bývalé střední školy, to je snad jasný, že tam budou všichni ze školy....
Takže místo toho, aby šla v pátek plesat jdu s kamarádkou někam na drink doufám aspoň, že půjdem na MAGIC CAFÉ je to totiž v Městským domě, takže ples bude nad náma a je aspoň malá pravděpodomnost, že by se tam mohl objevit potom co zkončí ples. Doufám! Naděje umírá poslední.:)
Otázka je jestli má cenu se na cokoliv životě těšim, a být potom zklamaní, že to či ono nevyšlo. Jestli nám to stojí za to!?
Já už se raději netěším na nic...