Co chci. Tak to je u mě otázka za milion. Jsem věčně nerozhodná váha, která se nikdy neumí rozhodnout, která vždycky zvažuje " a co kdyby" nebo" nebylo by lepší to druhé" nebo" nemůžu mít obojí?". Já chci být býk nebo nějaké jinačí znamení zvěrokruhu.
Jsem našvaná, protože jsem tak strašně ovlivnitelná. Neumim udělat zásadní rozhodnutí. Vždycky když se mi něco líbí a jsem si jistá, že si to koupim nebo vyberu tak příjde někdo a řekne mi jestli jsem ji jistá, že to chci, protože na tu vysokou je dost nával, nebo že bych se musela šprtat slovíčka a gramatiku do angličtiny a francouzštiny, a že dějiny umění jsou neperspektivní obor a já jsem zase v p*rdely, jako loni když jsem si vybírala vysokou školu a dopadlo to jako skok s padákem bez padáku...
Já jsem tedka na soukromé vysoké škole a mí rodiče platí nekřesťanské peníze za moje vzdělání a já jsem nechci, aby ho platily, abych jim byla něco dlužná a vděčná, že mi umožňují studovat.
Já budu věčně neštěstná, protože se neumím rozhodnout, protože dnešní svět je o dobrých velkých rozhodnutích, o lidech kteří vědí co chtějí a jdou si za tím. O lidech kteří nehledí na to co si myslí ostatní a dělají co chtějí a jak chtějí nezajímá je jestli se to líbí jejich rodičům, kamarádům.
Celý život je o rozhodování!!! Sakra tak to asi nepřežiju.
Tohle můžeš změnit jen ty sama, Baju. Přihlásila ses na nějakou jinou vejšku teda? Btw. Je to povinnost a odpovědnost tvých rodičů zařídit ti vzdělání. Ty se nemusíš pořád cítít blbě, protože oni ti platí školu. Ať si tvůj táta kecá co chce, buď sobec! Buď nevděčnej fracek! Chovej se hrozně! Může bejt rád, že chodíš na vejšku!